Bílá vína

Chardonnay - pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Oproti Rulandskému bílému je plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu ve srovnání s Rulandským bílým je o 2 až 4 g/l vyšší. Víno je vhodné pro dlouhodobé uchovávání a jako jedno z mála bílých odrůdových vín je vhodné pro technologii „barrique“.

Irsay Oliver - Bratislavské bílé x Čabaňská perla. Ve 30. letech 20. století tuto odrůdu v maďarském Kecskemétu vyšlechtil P. Kocsis. V Čechách se prakticky nepěstuje, na Moravě se podílí na skladbě odrůd 0,5 % plochy vinic. Víno je zlatožluté barvy výrazné typické velmi pronikavé vůně, plné, vysoce aromatické chuti, připomínající muškátové víno, svým charakterem ne tak příjemné. Velmi vhodné do vín známkových a do směsí.

Lipovina - bílé víno z Tokajské vinařské oblasti Malá Trňa, je vyrobeno z odrůdy hroznů Lipovina, která je bohatá na cukry a má aroma medu a lipových květů. Je rozšířena hlavně ve vinařských oblastech na jihu východní Evropy, v bývalé Jugoslávii, Rumunsku a Rusku - hlavně na Krymu. Používá se k výrobě tokajských vín spolu s odrůdami Furmint a Muškát žlutý.

Müller Thurgau - odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 Prof. H. Müllerem, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR. Pro nižší kyseliny je víno harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používáno do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Odrůda Müller Thurgau se během sta let rozšířila v severních vinohradnických oblastech tak, že dnes patří mezi základní odrůdy.

Pálava - tramín červený x Müller-Thurgau. Byla vyšlechtěna v padesátých letech minulého století. Autorem je Ing. Veverka, který se odrůdou zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí 0,7 %. Harmonické a plné s aromatem připomínajícím Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější.

Rulandské šedé - je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. Označení Rulandské v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris. Před sto lety se u nás pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu. Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Pro vysoký obsah cukrů v hroznech se každoročně používá k získávání vína s přívlastkem.

Tramín červený - původ není zcela jasný, může pocházet z jižních Tyrol. Je dokumentován v městečku Tramin již v 15. století, i když počátkem 20. století tam tuto odrůdu pěstoval pouze jeden vinař. Může ale pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. V německé Falci je prokázán od 16. století, nachází se tam i dosud produkční vinice osázená touto odrůdou před 400 lety. Podle posledních rakouských výzkumů vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou révy. Je plné a kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů připomíná vůni růží. Pro kvalitní víno jsou nezbytné dobře vyzrálé hrozny, které ale pak mohou mít nižší obsah kyselin. Patří k odrůdám, ze kterých se získává největší podíl vína s přívlastkem.

Veltlínské zelené - geneticky se velmi podobá odrůdám Tramín a Červenošpičák. Pravděpodobně pochází z Rakouska, kde je i nejvíce rozšířeno. V Čechách se nepěstuje, na Moravě tvořilo Veltlínské zelené ještě před pětašedesáti lety 30 % plochy vinic. Je to stará odrůda na Moravě již dlouho pěstovaná. V současnosti se na celkové výměře vinic ČR podílí 14,5 % čímž se stává absolutně nejpěstovanější odrůdou révy vinné v České republice. Jemná vůně podobná lipovému květu, chuť slabě hořkomandlová, příjemné kyseliny, harmonické. Často se používá do směsí.

Červená vína

Blauburger - jedná se o rakouskou odrůdu vyšlechtěnou v Klosterneuburgu L. Müllnerem, křížením odrůd Modrý portugal x Frankovka. Víno je plné, tmavé barvy, kdy aroma je výrazné s tóny višní a třešní, vhodné pro zrání v nových dubových sudech typu barrique.

Cabernet Sauvignon - vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet franc (kříženec s révou lesní) pylem odrůdy Sauvignon, pravděpodobně existoval již v době římské. V polovině 16. století se o jeho rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelieu. V poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou. U nás větší rozšíření pro své pozdní zrání neměl a ani nemá (nyní 1,2 % plochy), ale pěstuje se již více desetiletí. Obsahuje hodně červeného barviva a má výraznou odrůdovou chuť. Zraje pomalu a stárnutím nabývá na kvalitě.

Merlot - stará odrůda pocházející z Francie. Její genetický původ poukazuje na křížení s Cabernetem. Je globálně rozšířená, největší plochy se nacházejí ve Francii, v ČR se pěstuje minimálně (0,6 % plochy vinic). Tato odrůda je „barvířka“, tzn. je vhodná do kupáží. Je především určena ke zlepšování barevné intenzity červených vín. Vzhledem k neutrální chuti a vůni nenarušuje odrůdový charakter vín.

Modrý Portugal - její portugalský původ není jednoznačný. V roce 1772 byla převezena z Portugalska do Rakouska, od konce 18. století se pěstuje také na Moravě a v Čechách. Kolem roku 1935 činil podíl Modrého Portugalu z celkové výměry českých vinic 9 %, na Moravě dokonce 16,5 %, a byl tak nejrozšířenější modrou odrůdou. Dnes se podílí na odrůdové skladbě vinic v ČR 2,9 %. Je lehčí, s nižší barvou. Často se používá do směsí se Svatovavřineckým a Frankovkou. Rychle zraje, je vhodné ke konzumaci již za několik měsíců po sklizni.

Frankovka - původ je nejednoznačný, snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Jedním z jejích předků byla odrůda Heunisch. V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. V českém vinařském regionu se pro své pozdní zrání nepěstuje. Její podíl na celkové ploše vinic ČR již pětašedesát let činí 4 až 5 %, v současnosti se projevuje trend k mírnému zvýšení plochy (nyní tvoří 5,9 %). Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě. Je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barevnou intenzitou a vyššími tříslovinami. Lze uchovávat více let.

Zweigeltrebe - Svatovavřinecké x Frankovka. Vyšlechtil ji ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. Ve druhé polovině šedesátých let se tato odrůda dovezla na Moravu. Dnes se podílí 3,7 % na výměře vinic ČR. Poskytuje velmi pravidelné a vysoké sklizně. Víno tmavě červené barvy s menším obsahem tříslovin.